Vytisknout

Pojednání o slavoňovském kostele a zvonech

Slavoňovský kostelíčku

(z kroniky p.Václava Suchánka )

 

Slavoňovský kostelíčku
stojíš na pěkném vršíčku
psali tobě do veršíčku
do svojího památníčku.
Když ho lidé stavěli
všechen um mu nechali
mnozí lidé ze světa
před tebou se sklonili.

Nestačí to vyjádření
slov dostatek pro to není
slavoňovský kostelíčku
jaké krásy v sobe skrýváš
návštěv tu hodně míváš.
Tvoje zvony hlaholí
do celého okolí.

Slavoňovský kostelíčku
stojíš na mírném vršíčku
do kraje se díváš
v radosti a bolu skrýváš.
Okolo kostela hřbitůvek malý
jak věnec z kvítí utkaný
kol jeho hlavy.

kostel02t

Slavoňovský kostelíček je velice vyhledávanou památkou navštěvovanou turisty nejen z tuzemska, ale i ze zahraničí. Je zajímavý tím, že to je kostel „živý“ který od svého vystavění roku 1553 nepřestal plnit svoji původní funkci. Do tohoto kostela po mnoho generací přinášeli a přinášejí rodiče své děti ke křtu, docházejí pravidelně na bohoslužby a nakonec spočinou k věčnému spánku na místním hřbitově.

Vytisknout

Kostel

kostel03uJméno Slavoňov dostala obec patrně po zakladateli prvního kostela a obce „arcijáhnu“ Slavoňovi který působil v Hradci Králové a okolí kolem roku 1167 (arcijáhen byl titul vysokého církevního představitele jako je v dnešní době např. biskup). Nejstarší dochovaný zápis, kterým lze doložit původ obce je však poněkud mladší. Pochází z knihy Rejstříky papežských desátku – „Registra“ Wáclava Wladivoje Tomka v nichž se uvádí: „Slavoňovium Ekselsia St. Joane Batista Dobruscensi Ano 1384 solvit Decimam tres grossos“ (odváděl desátky 3 groše).

Kostel zanikl patrně za husitských válek. Jeho podobu nám připomíná pouze otisk pečeti obce z té doby, na které je vyobrazen patrně původní kostel s věží na dvou návrších. Na nižším návrší je vyobrazeno šest smrku (na každé straně tři) a uprostřed vyjící vlk nebo pes otočen vpravo. Otisk tohoto pečetidla je uchován v Eichlerově sbírce pečetidel v Národním muzeu v Praze.

Druhý dosud stojící dřevěný kostel byl vystavěn roku 1553 za vydatného přispění Jana Koltačky a jeho syna Jana z Blažkova. Tento bohatý rolník (možná zeman nebo svobodník) vystavěl kostel na svém pozemku a tento daroval farnosti spolu s rozsáhlými polními a lesními nemovitostmi v okolí Slavoňova.

Vytisknout

Opravy kostela

První v kronikách zmíněná oprava kostela byla provedena v roce 1705. Při této opravě byl kostel rozšířen o kůr a předsíň. Zároveň je Interiér vymalován pestrým ornamentem.

Pestrou malbu na postranních stěnách dal farář P.J.Valášek, rodák z Libchyně, roku 1833 zabílit vápnem. Vápno se však časem začalo odlupovat „…a skýtalo tak nepěkný pohled“- (psáno v kronikách). Proto dal duchovní správce J. Chaloupka vápennou malbu odstranit a malíř pokojů Václav Černý z Litic natřel steny bílou fermežovou barvou. Původní malba zůstala zachována na stropě a za obrazem sv. Martina.
V roce 1877 žádal duchovní správce o povolení zahájení oprav kostela C.K. Místodržitelství v Praze. V dopise z 22.října 1877 popisuje následující stavební stav:
„Starobylý kostel slavoňovský nachází se koncem roku 1877 v bídném stavebním stavu, oprav vně i zevně vyžadujícím. Dřevěné stěny na vícero místech zejména na rozích prohnily, celé stavení zvlášť k východní straně rozestupovalo se a hrozilo sesutím. Uvnitř byl strop kde prkna na hoření trám z kostela hřebíky přibitá jsou, tak chatrný je, že nikdo nesměl odvážit na pudě na prkna ta se postavit. Také chyběla na pude kostelní na trámech podlaha. Podlaha pod oltářem Wlasiánským bývá br. docela sešlá. V podobně bídném stavu byla také sakristie, jejížto dřevěné stěny na straně západní tak ucoufly, že jejích cepy viděti bylo. Cihelná dlažba byla podobně sešlá a vyšlapaná a velmi nepraktická se býti proukazovala“. V roce 1878 byla odstraněna podsíň, provedena rozsáhlá oprava kostela do inventáře zakristie bylo pořízeno mnoho různých předmětů.

Vytisknout

Zvonice a zvony

Zvonice

Samostatně stojící zvonice, která tvoří současně vchodovou bránu na hřbitov je patrně pozůstatkem po původním kostele.
Na kamenné podezdívce je vestavěná dřevěná zvonová stolice na zavěšení dvou zvonu vedle sebe a jednoho napříč. Zvonový prostor je zpřístupněn v kamenné části vnějším schodištěm které přechází ve střední části přes malý balkónek do vnitřního prostoru stavby. Ve střední části pokračuje dřevěné schodiště. Zvonici zakrývá dvojstupňová valbová šindelová střecha. Vrchol zvonice je ukončen dvojitým ozdobným křížem.
Okna jsou obdélníková po dvou na třech stranách a jednom na levé stranu (z celního pohledu). Na východní straně (směrem ke vsi), jsou okna dělená s dřevěnými žaluziemi. Ostatní jsou jednoduchá s prkennou výplní.

Zvony

Do roku 1917 byla zvonice osazena třemi zvony. Z toho nejmenší - Ave Maria o váze asi 72 kg byl pravděpodobně pozůstatkem po původním kostele. Tento byl vzat k účelům válečným a nenávratně se ztratil. Největší zvon byl odvezen do Nového Města nad Metují a vyměněn za zvon který byl prasklý. Střední zvon zůstal.

 

Vytisknout

Technická dokumentace

Technická dokumentace vznikla na základě diplomové práce zadané na katedře Mapování a Kartografie při ČVUT v Praze. Téma diplomové práce se týká využití metod digitální fotogrammetrie při tvorbě exteriéru historického objektu.

Fasáda: jihozápadní pohledFotogrammetrie je věda, způsob a technologie, zabývající se získáním dále využitelných dat z fotografického záznamu. Oproti klasickým geodetickým postupům při pořizování velkého objemu vstupních měřických dat, (nutných pro detailní vyhodnocení) je výhodou časová nenáročnost prací v terénu. Další výhodou je stálá dokumentační hodnota fotografického obrazu, se kterým lze kdykoliv dále pracovat či ho jinak využít k prezentačním účelům.

Zpracování dokumentace vzniklo na základě vyhodnocení fotografických snímků pořízených klasickou filmovou komorou Rollei Metric. Tato komora má před objektivem umístěnou speciální skleněnou destičku s mřížkou, která umožňuje přesnou identifikaci polohy bodů na snímcích. Pomocí speciálního digitálního systému Rollei Metric CDW, je možné podrobně vyhodnocovat obsah obecně pořízených snímků (rovinně i prostorově). Na základě vyhodnocených dat lze přistoupit k vlastní tvorbě dokumentace v jakémkoliv CAD (Computer Aided Design) systému, umožňující řešit technické výkresy.

Diplomová práce je tématicky dělena do tří částí. První z nich je obecné pojednání o celém komplexu kostela a teoretických základech metod digitální fotogrammetrie. Druhá část se týká samotného zpracování tj. získání vstupních dat, způsobu tvorby 3D modelu a jeho následné presentace. Třetí část je věnována dosažené přesnosti a celkovému zhodnocení. Technické výkresy vizualizovaného, prostorového modelu kostela byly vytvořeny v CAD systému-Microstation. Kompletní řešení a postup prací je uvedeno v dokumentu pdf Slavoňov – diplomová práce (viz. níže).

Kontakt

  • Obecní úřad
    Slavoňov č.p. 74
    549 01 Nové Město nad Metují
     
        tel.: 491 472 296
    e-mail:  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
     
    Úřední den:
    Středa od 18:00 - 20:00 hod.
    Číst dál...

Přihlášení